10. Podivné příhody

Podivné příhody se mi v noci stávaly. Nevím, nepamatuji se, kolikráte to přišlo, nevím, co to bylo.
Taková divná věc. Pak, po letech jsem snad vysvětlení našel, ale v té době, v těch
chvílích, jsem vůbec nevěděl, oč jde.
Najednou se probudím, rychle se posadím a nutí mě to zhluboka dýchat. Tož
zhluboka dýchám, ale jinak mi nic není. Říkám si: „Co se děje? Vždyť dýchám
normálně, proč jsem se probudil? Takovýmto způsobem?" Je to jako by mi chyběl
dech. Jako bych se dusil. Nevím. Stalo se mi to několikráte. Po chvíli opět uléhám
a usínám.
Uběhly roky, snad tři, snad čtyři. Pořád „držím“, pěstuju si „to svoje“. Samozřejmě, stále mne ta problematika zajímá, pročítám o ní, dostanou-li se mi do ruky všechny možné více i méně odborné materiály. Až jednou, na takové zajímavé pojednání jsem narazil. Ne dlouhé, ale jasné, naprosto jasné. Okamžitě se v mysli vracím k těm podivným příhodám. Tady to je, ne snad přímo citát, ale vysvětlení, tak jak si to pamatuju.
U silných kuřáků dochází k tomu, že z té příčiny, kdy hemoglobin, neboli
krevní barvivo, nosič kyslíku, má na sebe navázán (což jest jeho „slabá“ vlastnost)
kysličník – neboli po dnešním - oxid uhličitý, čímž se z něho stává karboxyhemoglobin, může se ve spánku, kdy dýchání je plitké – tedy mělké, stát to, že kuřák se
probouzí s jakýmsi pocitem nedostatku dechu. Nutí ho to, na rozdíl od mělkého
dýchání ve spánku, několikráte se velmi zhluboka nadechnout, tím pro plíce (i hemoglobin) zaopatřit více kyslíku. Tak se kyslík, kterého je v tu chvíli všude nedostatek, dostává k mozku i jiným orgánům, a po chvíli může kuřák opět v klidu usnout. Některé kuřáky mohou tyto příhody i poměrně dost vyděsit.
Oč tedy vlastně běží. Lidově řečeno, tělo, mozek, vše je jaksi přidušeno nedostatkem kyslíku, neboť hemoglobin má, dá-li se to tak říci, doslova „obsazeno“.
To pro kysličník uhličitý, který vzniká při každém spalování, tedy i při kouření,
a který je jaksi hbitější nežli kyslík a pomyslné vagónky hemoglobinu obsadí tak,
že na kyslík zbývá již jen pramálo místa. Při tzv. povrchním dýchání ve spánku není
proto takto „obsazený“ vlak - hemoglobin schopen dopravovat dostatek kyslíku
a kuřák je skutečně přidušen.

Knihu Pojďte si nezapálit doplnil ilustracemi malíř Václav Kocum.

9. Jak mne test odhalil

Knihu Pojďte si nezapálit doplnil
svými ilustracemi abstraktní malíř
z Jablonce nad Nisou Václav Kocum

Jednoho dne, ještě v době, kdy o tom, že někdy přestanu kouřit, jsem nejenže
vůbec neuvažoval, ale ten okamžik mi byl ještě na hony vzdálen, mi manželka hygienička, která se svého času velmi angažovala v různých programech proti všelikým
závislostem, donesla jakýsi leták... Tak jako všechny dopisy, letáky, složenky, výzvy,
upomínky, či jiné tiskoviny, dotyčný leták položila na tu polici – pultík v předsíni
pod kotel. To jsme měli, a dodnes máme, takový zvyk. Kdo přijde, hned si to tam
přebere, prohrabe, odnese co jeho jest, zanechá co jeho není či k čemu se hlásit
nechce nebo ho nezajímá. Toť teorie, praxe však jest jiná. Hádáte správně. Vše se
to tam kupí, jedno přes druhé, je toho tam neustále plná hromada. Jednoho dne
se na této polici objevil i výše zmíněný leták. Řešil návyk na nikotin, kuřáctví, závislost. Oproti jiným písemnostem, a to bylo na něm zvláštní, ležel neustále úplně
nahoře na té hromadě všeho. Ubíhaly dny – on stále nahoře.
Až jednou, když jsem si „pod kotel šel zase prásknout“, někdy v noci to bylo,
již  nevím  přesně,  ale  byl  naprostý  klid,  ani  děcka  již  necourala,  a snad,  že  tam
v tu chvíli, kromě složenek a upomínek, nebylo co jiného ke čtení, snad že mne
nikdo neviděl, jsem ten leták konečně vzal do ruky, věnoval mu pozornost. Před
tím jsem ho ostentativně přehlížel. Ležel tam drahně, snad i nějaký měsíc to bylo.
Začal jsem odzadu, jako noviny, od sportu. Tam jsem se dozvěděl, autorem že
jest nějaká evropská skupina se zaměřením na studium závislostí, na odhalování
jejich příčin, rozpoznávání jejich různých typů, atd. atd., a že na zpracování tohoto
testu dotyčná skupina věnovala několik let. Byl jsem sám, všude klid, nahlédl jsem.
A skutečně, uprostřed letáku, ono to vlastně bylo, jak si vzpomínám, takové jakési
leporelo, nikoliv jednoarchový leták, byl test, a rovnou na několik stránek. I začal
jsem „to“zkoumat od začátku a ejhle! Ukázalo se, že „materiál“ není přímo protikuřácký, že jen mapuje život kuřáka a dává mu možnost, udělat si ne příliš časově
nároční jakýsi testík, který testovanému ukáže, jakým že vlastně typem kuřáka je.
Začal jsem materiál pročítat, ostatně byl to dobrý důvod k tomu, abych si znovu s chutí zapálil další cigaretu. Zkusmo jsem na otázky odpovídal. To nebyl žádný
problém. Ale najednou jsem zjistil, že to je nějaké chytré, otázky že jsou do kruhu
či do řetězce, když si vymyslíš nesprávnou odpověď, ono tě to za chvíli dožene
a řekne ti: „Kecáš, hochu, kecáš. Buď teď, nebo v té odpovědi před tím. Ne né,
hledej, ještě dřívější! Tady, vidíš, tady ta to je. Tak jakpak je to doopravdy?“
Pěkně mě to dostalo, zaujalo a začalo bavit. Bylo to sestavené, jak by děda řekl
(i já ten termín používám), s fištrónem. A takové věci mám rád. Došel jsem si
pro papír a tužku, a že si ten testík udělám, ale pěkně vedle, na papír, aby nikdo
neviděl.
Nebudu dlouho napínat. Testík jsem si udělal. S další zapálenou cigaretou. Trvalo to nějakých sedm deset minut. Pak „zahladil stopy“, aby manželka nevěděla,
a šel si lehnout.
Jo, jak že mi tenkráte ten test dopadl. Dobře, tehdá pro mne velmi dobře.
Uklidnil mne. Již se to přesně nepamatuju, ale: Jste typem kuřáka, u kterého závislost na nikotinu jest v područí na vaší závislosti sociální, návykové a … a …a…
Dle dlouhodobých pozorování a zkušeností máte pramalou šanci, že kdy přestanete. U skupin kuřáků, jež se svojí charakteristikou blíží vaší osobnosti, byla zjištěna
méně než procentní úspěšnost při pokusu přestat s kouřením.
Tečka, hotovo, vymalováno. Prakticky to nemám ani zkoušet! Ale vždyť já v té
době ani nechtěl. Tak o co šlo?
A té noci jsem pak v klidu a bez žádné další cigarety dospal rána.